Růstový hormon: Kdy je důležitý a co ovlivňuje?

Růstový Hormon

Co je růstový hormon?

Růstový hormon, často označovaný zkratkou GH (z anglického Growth Hormone), je protein produkovaný v předním laloku hypofýzy. Hraje klíčovou roli v řízení růstu a vývoje lidského těla od narození až do dospělosti. Jeho produkce je řízena komplexním systémem hormonů a signálů z mozku. GH podporuje růst kostí a svalů, ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů a podílí se na regeneraci tkání.

Kromě přirozeně se vyskytujícího růstového hormonu existují i syntetické formy, které se používají v medicíně k léčbě dětí s poruchami růstu. Tyto léky, známé jako hormony podporující růst, jsou přísně regulovány a předepisují se pouze v případech, kdy je to lékařsky nezbytné.

Je důležité si uvědomit, že růstový hormon, podobně jako testosteron tablety, není žádným zázračným řešením a jeho zneužívání může fakt dost poškodit zdraví. Někteří sportovci berou testosteron tablety nebo růstový hormon pro lepší výkon, ale to je vážně risk. Jestli máte strach o růst vašeho dítěte nebo vás zajímá, jak fungují testosteron tablety a další hormony podporující růst, radši zajděte za doktorem - ten vám poradí líp než nějaké pochybné zdroje na netu.

Funkce v těle

Růstový hormon, často označovaný zkratkou GH (z anglického Growth Hormone), je produkován v mozku, konkrétně v podvěsku mozkovém (hypofýze). Jeho úkolem je stimulovat růst a regeneraci buněk v těle. Působí na různé tkáně, jako jsou kosti, svaly a orgány. Hraje klíčovou roli v dětství a dospívání, kdy je zodpovědný za růst do výšky. Ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků a sacharidů. Zvyšuje tvorbu bílkovin, což je nezbytné pro růst svalové hmoty a obnovu tkání. Snižuje ukládání tuků a podporuje jejich využití jako zdroje energie. Ovlivňuje metabolismus glukózy a reguluje hladinu cukru v krvi. Kromě růstu má růstový hormon i další důležité funkce. Podporuje imunitní systém, ovlivňuje náladu a spánek. Jeho produkce je řízena komplexním systémem hormonů a signálů v těle.

Hormon podporující růst, také známý jako IGF-1 (Insulin-like Growth Factor 1), je produkován v játrech a dalších tkáních v reakci na růstový hormon. Působí jako prostředník růstového hormonu a zprostředkovává jeho účinky na buňky. Stimuluje růst kostí, svalů a orgánů. Má vliv na metabolismus a regeneraci tkání. Jeho hladina v krvi je ukazatelem aktivity růstového hormonu.

Nedostatek hormonu

Růstový hormon, zkráceně GH, je pro nás naprosto zásadní. Ovlivňuje totiž náš růst od narození až do dospělosti. Jeho nedostatek, tedy nedostatek hormonu, může vést k závažným zdravotním komplikacím. Děti s deficitem růstového hormonu nerostou tak, jak by měly, a v dospělosti pak mohou být výrazně nižší než jejich vrstevníci. Kromě malého vzrůstu se nedostatek růstového hormonu může projevovat také zpomaleným nástupem puberty, únavou, svalovou slabostí a nízkou hustotou kostí.

Nedostatek růstového hormonu může být vrozený, ale může se objevit i v pozdějším věku jako následek úrazu hlavy, nádoru mozku nebo infekce. Diagnostika nedostatku růstového hormonu probíhá u lékaře, který na základě symptomů, krevních testů a případně i zobrazovacích metod potvrdí diagnózu. Pokud se nedostatek růstového hormonu potvrdí, je obvykle zahájena léčba injekcemi růstového hormonu. Léčba je dlouhodobá a vyžaduje pravidelné kontroly u lékaře.

Kromě růstového hormonu existuje i hormon podporující růst, nazývaný IGF-1 (insulin-like growth factor 1). Tento hormon je produkován v játrech a jeho tvorbu stimuluje právě růstový hormon. IGF-1 má podobné účinky jako růstový hormon a podílí se na růstu kostí, svalů a dalších tkání. Nedostatek IGF-1 může být způsoben nedostatkem růstového hormonu, ale i dalšími faktory, jako jsou například poruchy funkce jater.

Nadbytek hormonu

Růstový hormon, někdy nazývaný hormon podporující růst, je pro naše tělo naprosto zásadní. Ovlivňuje nejen náš růst v dětství, ale i metabolismus a složení těla v dospělosti. Co se ale stane, když ho máme příliš? Nadbytek růstového hormonu může vést k vážným zdravotním komplikacím. U dětí se projevuje nadměrným růstem, který může vést k gigantismu. U dospělých, kdy už kosti nerostou do délky, způsobuje akromegalii. Ta se projevuje zvětšením koncových částí těla, jako jsou ruce, nohy, nos a čelist. Kromě viditelných změn může nadbytek růstového hormonu vést k cukrovce, srdečním chorobám, problémům s klouby a celkově zvýšené únavě. Příčinou nadbytku růstového hormonu je obvykle nezhoubný nádor hypofýzy, který hormon produkuje. Léčba se liší případ od případu, ale často zahrnuje operaci k odstranění nádoru, léky na potlačení produkce hormonu nebo radioterapii. Je důležité si uvědomit, že včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro minimalizaci dlouhodobých následků nadbytku růstového hormonu.

Diagnostika a léčba

Diagnostika poruchy růstového hormonu (GH) nebo hormonu podporujícího růst (IGF-1) obvykle začíná anamnézou a fyzikálním vyšetřením. Lékař se bude ptát na růstovou historii dítěte, na růstové vzorce v rodině a na další zdravotní potíže. Během fyzikálního vyšetření změří lékař výšku, váhu a další tělesné proporce dítěte. Pro potvrzení diagnózy a určení příčiny nedostatku růstového hormonu se používají krevní testy, které měří hladiny GH a IGF-1. Vzhledem k tomu, že hladiny GH v krvi během dne kolísají, může být nutné provést stimulační test GH. Při tomto testu se dítěti podá lék, který stimuluje produkci GH, a poté se v pravidelných intervalech odebírají vzorky krve k měření hladin GH.

Pokud je diagnostikován nedostatek GH, léčba obvykle zahrnuje injekce syntetického růstového hormonu. Tyto injekce se obvykle podávají denně, dokud dítě nedosáhne uspokojivé výšky pro dospělé. Léčba růstovým hormonem je obecně bezpečná a účinná, ale může mít některé vedlejší účinky, jako je bolest hlavy, bolest svalů a zadržování tekutin. Pravidelné sledování lékařem je důležité pro sledování růstu dítěte a pro včasné zjištění a zvládnutí jakýchkoli vedlejších účinků.

Růstový hormon je jako dirigent orchestru - řídí a koordinuje růst a vývoj celého těla, od kostí a svalů až po metabolismus a imunitní systém.

Zdeněk Pospíšil

Rizika léčby hormonem

Léčba růstovým hormonem, ačkoliv může být prospěšná, není bez rizik. Mezi častější nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, svalů a kloubů. Může se objevit i zadržování tekutin v těle, projevující se otoky rukou a nohou. U některých pacientů se může vyvinout intolerance glukózy, která v krajním případě vede k cukrovce. Dlouhodobé užívání růstového hormonu může vést k nadměrnému růstu některých tkání, jako jsou kosti, chrupavky nebo orgány. To se projeví například zvětšením nosu, brady, rukou nebo nohou. Vzácně se může objevit i zvýšený tlak v mozku.

Vlastnost Růstový hormon Jiný hormon (pro srovnání)
Místo tvorby Podvěsek mozkový (hypofýza) Štítná žláza (např. hormon tyroxin)
Chemická povaha Peptid (řetězec aminokyselin) Aminokyselinový derivát (např. tyroxin)

Je důležité si uvědomit, že růstový hormon by měl být užíván pouze pod přísným dohledem lékaře. Samoléčba je nebezpečná a může mít vážné následky. Před zahájením léčby je nutné zvážit všechna rizika a benefity.

Životní styl a růst

Růstový hormon, zkráceně GH, hraje v našem těle klíčovou roli, a to nejen v dětství, jak si mnozí myslí. I když je pro růst kostí a svalů během dětství a puberty nezbytný, jeho funkce se s věkem nemění. V dospělosti ovlivňuje GH metabolismus, složení těla, energii a dokonce i náladu.

Hormon podporující růst, známý také jako somatomedin C nebo IGF-1, je produkován játry v reakci na GH. Zatímco GH působí jako dirigent, IGF-1 je ten, kdo skutečně řídí růst buněk a tkání.

Životní styl a hladiny růstového hormonu a IGF-1 jsou úzce propojeny. Dostatek spánku je zásadní, protože GH se uvolňuje především během hlubokého spánku. Pravidelná fyzická aktivita, zejména silový trénink, stimuluje produkci GH. Strava bohatá na bílkoviny a nízký příjem cukru jsou rovněž důležité. Stres, nedostatek spánku, nezdravá strava a nedostatek pohybu naopak hladiny GH snižují.

Je důležité si uvědomit, že užívání doplňků s GH nebo IGF-1 bez lékařského dohledu může mít vážné vedlejší účinky. Pokud máte obavy o svůj růst nebo hladiny hormonů, poraďte se se svým lékařem.

Publikováno: 31. 07. 2024

Kategorie: zdraví